Ačkoliv si mnozí možná myslí opak, holubi do města prostě patří. Jen je třeba hledat opatření, díky kterým se jim tam společně s lidmi bude žít lépe.

Snaží se o to například projekt Městské holubníky, který před dvěma a půl lety založila Michaela Klimešová. Hlavním důvodem byla skutečnost, že nesouhlasí s drastickým způsobem, jakým města holubi likvidují. Dokonce v rámci projektu Social Impact Award získala speciální cenu České spořitelny. To jí, mimo jiné, umožňuje možnosti dalšího rozvoje projektu.

Města s ptáky bojují opravdu nehumánním způsobem. Praha 8 například láká holuby do klecí na krmivo, bohužel, když holub vleze dovnitř, klec se uzavře a opeřenec je otráven oxidem uhličitým. A pokud nezemře na otravu jedovatým plynem, umírá hladem a žízní. Taková metoda vybíjení je velmi nefunkční a navíc, podle zakladatelky existují studie, které dokazují, že holubí populace se takto pouze omlazují a efekt je tak opačný.

Proto je zřízení holubníků daleko efektivnější řešení. Holubi v nich mohou zahnízdit, trávit tam většinu dne a tím pádem neznečišťovat město výkaly. Ty se tak navíc koncentrují právě v holubníku a díky pravidelnému odklízení se minimalizuje šíření infekcí. Dobrovolníci navíc nakladená vejce sbírají a místo nich dávají atrapy. Snižují tak efektivně holubí populaci. Do péče o holuby by zakladatelka ráda zapojila různé sociální skupiny, projekt by tak získal další přesah.

V Brně například holubníky buduje jedna střední škola a o holubník má zájem i věznice v Bohunicích. Inspiraci Klimešová čerpala především v zahraničí. Podobné holubníky fungují například ve Francii, Německu, Španělsku nebo Rakousku. U nás máme zatím jeden v Praze na Mariánském náměstí, další v Českých Budějovicích a jeden v Bílovci. V plánu jsou i další města.

Zdroj: https://pozitivni-zpravy.cz/projekt-mestske-holubniky-chrani-holuby-i-mesta/