Rychlou módu neboli fast fashion lze definovat jako levné a módní oblečení, které se rychle dostává ke koncovým zákazníkům skrze síť obchodů tak, aby uspokojilo širokou poptávku. Obchodníci reagují především na trendy, proto se sortiment v obchodech rychle mění. A stejně tak reaguje i zákazník, který je “nucen” neustále nakupovat nejnovější kousky. Lidé totiž chtějí vypadat dobře a chtějí držet krok s dobou, čehož výrobci rychlé módy náležitě využívají.

Rychlá móda je klíčovou složkou nadprodukce. Cena za kus oblečení se přitom často nerovná opravdovým nákladům, které zahrnují externality. Módní průmysl je prokazatelně na vrcholu největších znečišťovatelů planety. I přesto se v ceně tento fakt nijak neodrazí  – ať už jde o vynaložené vodní zdroje nebo znečištění životního prostředí při výrobě.

Primark je jen vrchol ledovce

Obliba rychlé módy u nás v tuzemsku se potvrdila při otevření prvního obchodu řetězce Primark v červnu tohoto roku. Lidé byli pro levné kousky oblečení schopni čekat několik hodin ve frontě na přímém slunci. Je nutné si ale uvědomit, že tato fronta, která se stala symbolem fast fashion v Česku je jen symptomem toho, jak je globálně nastavený módní byznys. A rozhodně není symptomem jediným.

V roce 2011 při otevírání obchodu Desigual v Madridu byli lidé schopni stát ve frontě jen ve spodním prádle. Obchod totiž zvolil reklamu v podobě “Přijď nahý – oblékneme tě zdarma”.

Probíhající pandemie zamávala s nakupováním v kamenných prodejnách. Oblečení si v době lockdownu mohli lidé pořídit pouze z e-shopů. Naneštěstí ne každý second hand má online platformu a stejně tak nebylo možné pořádat veřejné výměny oblečení a další podobné akce. Jaký dopad měla pandemia na velké obchodní řetězce a ty, kteří naše oblečení vyrábějí? Lidé možná méně nakupovali, protože byli zavřené obchody, což ovlivnilo především už tak špatně placené pracovníky, kteří v továrnách na fast fashion pracují. Mnoho těchto pracovníků kvůli globální pandemii přišlo o živobytí. Je to další odvrácená tvář rychlé módy.

V globálním módním průmyslu značky obvykle platí svým dodavatelům týdny nebo dokonce měsíce po dodání, nikoli na objednávku. To znamená, že dodavatelé obvykle platí předem za materiály nebo vlákna použitá k tomu, aby od nich značka nakupovala výrobky. V reakci na pandemii mnoho významných módních značek a maloobchodníků rušilo objednávky a zastavilo platby za již zadané objednávky, i když práce již byla provedena, a neneslo žádnou odpovědnost za dopady, které to mělo na lidi pracující v jejich dodavatelských řetězcích. Továrnám nezbylo nic jiného, ​​než zničit nebo zadržet již vyrobené zboží a hromadně propouštět své pracovníky.

Podle agentury Bloomberg asi 1089 oděvních továren v Bangladéši zrušilo objednávky v hodnotě zhruba 1,5 miliardy dolarů v době vypuknutí pandemie koronaviru.

Dalším rozměrem rychlé módy je fakt, že v naší společnosti hraje oblečení, a způsob jakým se oblékáme, významnou roli. Však kdo by neznal známé rčení “Šaty dělají člověka”?

I přesto se ale dá udělat pár malých kroků k tomu, aby náš šatník byl více udržitelný. Přinášíme proto několik tipů, jak na to:

• Second handy. Tento tip se samozřejmě nabízí. V “sekáčích” se leckdy dají najít kousky, které jsou buď de facto nepoužité anebo naopak mají ten pravý vintage styl, který se neustále vrací. Móda je cyklická, využijme toho!
• Lokální návrháři. Podívejte se, zda ve svém okolí nemáte menší lokální designery. Cena bude samozřejmě vyšší než v obchodech s konfekcí, ale zato bude z kvalitního materiálu a kousek vám v šatníku vydrží déle než jednu sezónu.
• Clothes swap. V dnešní době už je vcelku časté pořádání clothes swapů v každém větším městě. Jde o jednoduchý princip pracující s myšlenkou cirkulární ekonomiky. Přinesete věci, které už sami nenosíte na jedno místo spolu s ostatními. A pak si mezi sebou kousky vyměníte.
• Jde možná více o životní styl než dílčí krok, ale uplatnit se v nakupování oblečení určitě dá. Jednoduše, jde o to, snažit se nakupovat spíše méně kvalitních věcí než více nekvalitních věcí.
• Zvědavost. Při nákupu nového oblečení buďte zvědaví a ptejte se na původ materiálu. Koho by nepotěšil kousek, který byl férově vyrobený.
• Znovuvyužití a správná likvidace. Ne nadarmo se ve velkých rodinách dědí oblečení po starších sourozencích. Je to ekonomické a ekologické zároveň. Pokud už ale opravdu kousek oblečení nevyužijete, je žádoucí ho správně zlikvidovat pomocí speciálních kontejnerů na textil.

V rámci Pražských služeb můžete přinést oblečení také do jakéhokoliv ze sběrných dvorů, které staré oblečení, obuv a oděvy již od roku 2015. Odborný sběr materiálu je z pohledu cirkulární ekonomiky nezbytný k zajištění jeho vrácení do oběhu.

Mohlo by se zdát, že jako firma máme zájem o to, aby se odpadu vytvářelo co nejvíce. Opak je ale pravdou. Naše filosofie jasně říká, že vzniku odpadu by se mělo předcházet. Proto podporujeme dostupné alternativy, jako jsou sběrné dvory, ale i speciální kontejnery na textil, ze kterých textil putuje do třídíren. Nenositelné věci se vyřadí a ve většině případů putují na skládku. Část z textilu se však dostane zpět do oběhu a sníží tak ekologickou stopu. Nakonec ale nejlepší možností zůstává, když se každý pokusí vzniku textilního odpadu předcházet.

Zdroje:

https://nowfashion.com/covid-and-the-ugly-side-of-fast-fashion-29731

https://zajimej.se/primark-cares-no-to-urcite/

https://www.theguardian.com/fashion/2020/apr/07/fast-fashion-speeding-toward-environmental-disaster-report-warns

https://www.idnes.cz/revue/zajimavosti/video-spanelsky-obchod-oblekl-zdarma-zakazniky-kteri-prisli-nazi.A110102_180859_zajimavosti_ved

https://a2larm.cz/2021/06/ano-fast-fashion-je-spatna-dohledneme-ale-dal-nez-na-konec-fronty-pred-primarkem/

https://www.fashionrevolution.org/the-impact-of-covid-19-on-the-people-who-make-our-clothes/

https://www.trideniodpadu.cz/textil