Ačkoli se lidé v posledních letech naučili důsledně separovat kovové obaly, stále končí v šedých kontejnerech i odpad, který sem v žádném případě nepatří. Především nevyprázdněné malé tlakové nádoby, jako jsou různé hořlavé spreje, plynové kartuše či turistické vařiče, komplikují třídění a zpracování odpadu v Praze. Jejich exploze a následné zahoření mohou poškodit svozovou techniku nebo třídicí linku. Obdobný problém řeší Pražské služby i ve spalovně ZEVO Malešice, kam sváží směsný komunální odpad z celé metropole. Do něj lidé občas vyhodí i použité hasicí přístroje, kyslíkové bomby a další velké lahve pod tlakem, které patří zejména do míst zpětného odběru. Nezodpovědné chování může ohrozit nejen zaměstnance firmy a zařízení, ale také veřejnost. Zároveň vznikají značné škody. Viníkovi proto hrozí finanční postih, náhrada škody i obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti.
Pražské služby apelují na občany, aby při separaci tlakových nádob postupovali obezřetně. Chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody. Oproti tomu velké tlakové lahve rozhodně nelze odkládat do žádných popelnic. Tento odpad proto patří jen a pouze do míst zpětného odběru, některých kovošrotů a do specializovaných firem. „Nádoby se stlačenými plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se u sprejů se zbytkovým obsahem občas děje,“ říká tiskový mluvčí Alexandr Komarnický.
Nevyprázdněné malé spreje patří do černého kontejneru
Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů, osvěžovačů vzduchu, kosmetiky a podobně používají lidé denně. Zcela prázdné je mohou vyhodit do kontejnerů na kov. Někdy tam ale chybně dávají poloprázdné spreje, plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové. Řada výše jmenovaných obalů má ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně. Porušení těchto obecně závazných pravidel může mít fatální následky.
Důkazem je událost z 20. října 2023, která se stala v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření. „Přesné příčiny jsou zatím v šetření. Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují odhadem v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani pracovníků naší společnosti naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ doplnil ředitel Závodu odvozu a recyklace odpadu Zdeněk Pajk.
Tlakové lahve patří do míst zpětného odběru
Velké tlakové nádoby, objemnější plynové kartuše k vařiči, hasicí přístroje, propanbutanové, kyslíkové nebo héliové lahve a podobně se otvory do šedých kontejnerů většinou nevejdou, lidé je proto čím dál častěji vyhazují do černých popelnic. Obojí je přitom špatně, navíc jde o hazard se zdravím a majetkem druhých. Směsný komunální odpad z celé metropole míří do ZEVO Malešice ke zpracování a následnému energetickému využití. Tady z něj vzniká světlo a teplo pro cca 20 000 pražských domácností. Výbuchy velkých tlakových lahví ale mohou za určitých podmínek zastavit provoz celé spalovny a významně ohrozit bezpečnost osob i používané technologie v rámci svozu a zpracování, což by se bezesporu projevilo velmi negativně na odpadovém hospodářství hlavního města Prahy.
Jako příklad může posloužit situace z 15. nebo 22. října 2023, kdy pracovníci ZEVO Malešice zaznamenali exploze tlakových nádob v kotlích číslo 2 a 3. „Kovové zbytky přelétly do výsypek pod druhým a třetím tahem, proto jsme je mohli vytáhnout a prohlédnout. Podle všeho mělo jít o dvou kilogramovou lahev s oxidem dusným na výrobu šlehačky. V jiném případě pak o kyslíkovou bombu, zřejmě pozůstatek doby covidové,“ myslí si ředitel spalovny Aleš Bláha a dodává: „Nezáleží na plynu, ale na tloušťce stěny a materiálu. Bohužel se často nejedná o měkký hliník, ale o tvrdou ocel. Ta působí na okolí jako střepiny granátu, když vybouchne, poničí všechno kolem.“
Rošt i kotel jsou na určitý přetlak konstruované. Pokud tu ale exploduje větší tlaková nádoba v nevhodné poloze, může za určitých podmínek dojít k poškození roštu nebo stěn kotle s keramickou vyzdívkou. To se už v pražském ZEVO Malešice nejednou stalo, kotel musela obsluha odstavit a poškozené litinové roštnice vyměnit. Od jara letošního roku hlásí spalovna nárůst počtu podobných incidentů. Po jednom takovém dokonce praskla v prvním kotli roštnice, celá spalovací linka proto musela být odstavena. Po opravě se pak obratem vrátila do provozu. V mezičase ji zastoupily zbylé tři linky. Pokud by však někdy došlo k současnému vyřazení všech kotlů, musel by být veškerý směsný komunální odpad odkloněn na skládky.
Podobné odstávky zařízení z důvodů oprav po různých explozích jsou spojené s vysokými náklady. V případě dopadení hrozí pachateli finanční postih a náhrada škody, stejně jako obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti. V současnosti už Pražské služby dokonce předaly vyšetřovatelům stopy, vedoucí k dopadení podezřelých. „Důrazně proto znovu žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic, ale aby je odevzdávali na místech zpětného odběru. U řady z nich, třeba propanbutanových, je možné prázdnou zálohovanou lahev vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Prosíme, aby si to lidé vždy ověřili u výrobce nebo prodejce. Tento druh odpadu prostě není možné jen tak někam odložit bez rozmyslu,“ uzavírá tiskový mluvčí společnosti.
Příloha
Tlakové (stlačené) lahve
lahve na stlačené plyny (např. na kyslík, dusík nebo argon)
lahve na rozpuštěné plyny (skladuje se v nich např. acetylen)
lahve na zkapalněné plyny s vysokým tlakem (na oxid uhličitý nebo oxid dusný)
lahve na zkapalněné plyny s nízkým tlakem (na chladiva nebo LPG paliva – propan a butan)
Jaká rizika jsou spojena s tlakem stlačeného plynu v lahvi? Všechny stlačené plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř nádoby. Plyn může být vypuštěn záměrně tím, že se otevře ventil láhve, nebo náhodně z rozbitého nebo unikajícího ventilu. I při poměrně nízkém tlaku, může plyn rychle unikat z otevřené nebo prosakující nádoby. Mnohokrát se stalo, že se poškozené lahve staly doslova neřízenými střelami nebo vrtulemi, a způsobily vážná poranění nebo poškození věcí. Stejně tak špatně řízené uvolňování stlačeného plynu z lahve může způsobit velké škody.
Hořlavé plyny – nebezpečí požáru a výbuchu Tyto plyny, jako je acetylen, butan, ethylen, vodík, methylamin a vinylchlorid, mohou za určitých podmínek hořet nebo explodovat!
Oxidační plyny – nebezpečí požáru a výbuchu Tyto plyny nesmějí obsahovat žádné plyny obsahující kyslík v koncentraci vyšší než je koncentrace v atmosféře (nad 23 až 25 procent), oxidy dusíku, a halogenové plyny, jako jsou chlor a fluor. Tyto plyny mohou rychle a prudce reagovat s hořlavými materiály, jako např.:
jiné oxidovatelné látky jako hydrazin, vodík, hydridy, síra nebo sloučeniny síry, křemíku a čpavku nebo čpavek sloučenin.
Jinak může dojít k požáru nebo výbuchu. Normální obsah kyslíku ve vzduchu je 21 procent. Při mírně vyšší koncentrací kyslíku, například 25 procent, vzplanou materiály jako oděvy a tkaniny daleko snáze a mnohem rychleji hoří. Požáry v atmosféře obohacené oxidačními plyny se velmi těžko hasí a mohou se rychle šířit.
Nebezpečně reaktivní plyny – nebezpečí požáru a výbuchu Některé čisté stlačené plyny jsou chemicky nestálé. Pokud jsou vystaveny příhodné teplotě a tlak stoupá, nebo mechanickému rázu, může snadno dojít k určitému typy chemické reakce, jako je polymerace nebo rozklad. Tyto reakce mohou být velice prudké a vést ke vzniku požáru nebo výbuchu. K některým nebezpečným reaktivním plynům se přidávají jiné chemické látky, tzv. inhibitory, které slouží k prevenci těchto nebezpečných reakcí.Běžnější nebezpečně reaktivní plyny jsou např. acetylén, 1,3-butadien, acetylen methyl, vinylchlorid, tetrafluoroethylenu a vinyl fluorid.
+ There are no comments
Add yours