Asi všichni víme, že kromě nepřeberného množství živočichů jsou oceány bohužel plné i odpadků. A i když se jedná o citlivé téma a odvážné nařčení, bohužel většina těchto odpadků pochází z Asie.

Z průzkumu organizace Our World in Data vyplývá několik zajímavých faktů. Globálně vznikne ročně kolem 350 milionů tun plastového odpadu. Zhruba 98 procent pak zůstává v oblastech svého vzniku, kde se buď recykluje, pálí nebo končí na skládkách. Dvě procenta jsou importována v rámci obchodování s odpadem. Ze zemí Evropy a USA se do oceánu dostává pouhých pět procent plastového odpadu. Ten zbytek bohužel pochází z řek v Asii. A úplně nejhůř z toho vychází Filipíny, protože tato země má na svědomí okolo jedné třetiny veškerého světového znečištění v mořích.

Evropa je velmi aktivní v obchodování s odpadem, ročně vyveze 3,9 milionu tun plastu, ale doveze 2,8 milionu tun. Evropské země také nejvíce importují a exportují se sousedními státy. Největším obchodníkem je v tomto případě Německo. Plastový odpad ze Severní Ameriky také z velké části zůstává na území, kde vzniknul. Podle získaných dat se tak například rozhodně nedá říct, že by se plastový odpad z vyspělých států dostával ve větší míře do chudších zemí, které nemají pro další zpracování a nakládání s odpadem dostatečně vyspělou infrastrukturu.

Množství obchodovaného odpadu navíc v posledních letech velmi klesá. Od roku 2010 o zhruba 10 milionů tun. Může za to především Čína, která v roce 2017 zakázala dovoz plastového odpadu na své území. Bohužel ale tím pádem její místo zastoupily země jako Vietnam, Malajsie, již zmiňované Filipíny nebo třeba Turecko, které přijímají mnohem více odpadu v porovnání s minulými roky.

Dokonce sedm procent plastů, které se v rámci obchodování s odpadem dostanou na Filipíny, skončí v oceánu. Pro představu je to 3,3 kilogramů ročně na osobu. Kdyby všechny země obchodovaly s plastem pouze s Filipínami, znamenalo by to, že se do oceánů dostane ročně 112 tisíc tun odpadu každý rok.

Do oceánů se každý rok dostane zhruba jeden milion plastu. Podle dosavadních průzkumů a studií k tomu vyspělé státy přispívají zhruba pěti procenty. Kdyby tedy došlo k zastavení obchodu s odpadem a vyspělé státy Evropy a USA by ho nevyvážely do rozvojových zemí, celkové znečištění by se také snížilo o zhruba o pět procent. Je třeba ale znovu připomenout, že se obchoduje zhruba se dvěma procenty vyhozených plastových obalů, syntetických textilií a dalšími druhy plastového odpadu a dvě třetiny z těchto dvou procent navíc končí ve vyspělých zemí, které se s nimi umí efektivně vypořádat.

Nezapomínejme ale, že i zmiňovaná dvě procenta pořád znamenají, že vyspělé státy Evropy, USA, ale i třeba Japonsko a další, mají stále co zlepšovat. Velmi v tomto směru pomáhají kroky jako zákaz jednorázových plastů či třeba zálohování PET lahví.

Zdroj: https://cc.cz/nerozlozitelnemu-odpadu-na-stope-80-procent-plastu-v-oceanech-pochazi-z-asijskych-rek/