Třídění odpadu hraje důležitou roli ve snaze o lepší budoucnost a ochranu přírody po celém světě. I když se v různých zemích metody liší, hlavní cíle jsou stejné: snižovat množství odpadu a vracet ho zpět do oběhu.

Jak je na tom svět?

Hodnotit situaci ve světě je velmi složité. Z většiny zemí v Africe, Jižní Americe nebo Asii je buď nemožné nebo poměrně náročné získat data o nakládání s odpadem, natož o jeho recyklaci. Z veřejně dostupných žebříčků je ale jasné, že suverénně největším producentem odpadu jsou Spojené státy americké. Každý občan USA v současné době produkuje více než 811 kg odpadu, a zhruba polovina tohoto množství končí na skládkách. Nicméně situace v Americe se každým rokem zlepšuje. Nyní se v USA recykluje 32 % odpadu a jejich národním cílem je dosáhnout 50 % do roku 2030.

Takové Turecko je jedna z mála vyspělých zemí, která si žádné cíle nestanovuje. A co se týče samotného zpracování odpadu, je na tom nejhůře na světě. Už dlouhodobě provozuje nelegální praktiky na zpracování odpadu a v roce 2019 se tam žádný odpad prakticky nerecykloval.

Mnohem lépe, a pro někoho možná překvapivě, je na tom Jižní Korea. Ta se pyšní nejmodernějším systémem nakládání s odpady na světě. Soustředí se jak na celkové snížení objemu, tak na jeho recyklaci. Hlavní oporou správy odpadu v zemi jsou vysoké poplatky za běžné odpadky, ty z potravin a jednorázové obaly. Korejský systém je jedinečný především v tom, že ukládá výrobcům povinnost shromažďovat a znovu uvádět do oběhu odpady vyprodukované z jejich výrobků. Díky těmto striktním pravidlům a vysokým pokutám za jejich porušení zvládla Jižní Korea dosáhnout 60% míry recyklace. Korejci také do celého procesu zapojují moderní technologie. Funguje to velmi jednoduše: přijdete k popelnici, identifikujete se čipem, následně popelnice odpad zváží, a na základě množství vám je účtován poplatek. Co byste na takovou změnu řekli u nás?

Ještě na chvilku ale zůstaneme na Dálném východě. Další zemí vynikající v nakládání s odpadem je Japonsko, které spolu se Švédskem patří mezi země, které se recyklaci věnují s mimořádnou vážností. V Japonsku je důležitý nejen závazek k ochraně životního prostředí, ale také nutnost zvládat velké objemy odpadů generované miliony obyvatel v rozsáhlých městských aglomeracích. Zajímavostí je městečko v horské oblasti Kamikatsu, kde místní rodiny třídí odpad do 45 kategorií (12 druhů plastu) a téměř 90 % ho je recyklováno.

Nemůžeme opomenout ani evropské příklady. Takové Německo je často oslavováno jako světový lídr v recyklaci. Nicméně toto hodnocení může být poněkud zavádějící. Environmentální organizace, jako například Friends of the Earth, odhadují, že méně než 16 % odpadu určeného k recyklaci v Německu lze skutečně znovu použít. Největším problémem jsou směsi recyklovatelných materiálů v předmětech, jako jsou jogurtové kelímky s kartonovým obalem a hliníkovým víčkem a další chybně roztříděné předměty. I tak se ale u našich sousedů udávaná míra recyklace pohybuje kolem 60 % a stejně jako v Jižní Koreji si stanovují vysoké cíle do následujících 10 let. Pomoci by Němcům v jejich úsilí měl zajistit vratný systém, poplatky za neudržitelné balení, a především neustálé vzdělávání a informování veřejnosti.

A co u nás?

Nevedeme si vůbec špatně. Například studie BIO Intelligence Service, financovaná Evropskou komisí, říká, že český systém je jeden z nejefektivnějších v porovnání se zeměmi EU jak z hlediska celkových nákladů, tak dosažené míry recyklace.

K vysoké efektivitě českého systému přispívá kvalitní organizace třídění v obcích a především správné a dobrovolné třídění občany. Díky systematické osvětě třídí téměř 3/4 obyvatel pravidelně. Jednoznačně tomu napomáhá vzdělávání v této oblasti již od předškolního věku. Asi si všichni pamatujeme na školní soutěže v třídění papíru… ☺ 

Že je na tom Česko dobře dokládají i čísla. V roce 2022 každý občan ČR vytřídil průměrně 78 kg plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů. To nás řadí na přední příčky v Evropě. Stále rostoucí množství vytříděného odpadu ukazuje, jak dostupný a srozumitelný systém třídění máme. 

Aby ale správně fungoval, je důležité kvalitně a dostatečně edukovat širokou veřejnost. Uvědomují si to i Pražské služby, pro které je to jedna z klíčových priorit. Firma aktivně a pravidelně propaguje na svých sociálních sítích, nepřEKOnatelném blogu, časopisu INFOKONTEJNER a v dalších médiích novinky a aktuální trendy ve sběru odpadu. Také edukuje Pražany, jak správně třídit, připravuje informační kampaně, natáčí tematická videa a spoty. 

Největší pražská svozová společnost se osvětě věnuje i na různých veřejných akcích. V infostánku se návštěvníci zábavnou a interaktivní formou učí, jak správně třídit a proč je to tolik důležité. V neposlední řadě Pražské služby každoročně připravují edukativní materiály pro děti, pro mateřské a základní školy pořádají soutěž ve sběru papíru. 

A jak to celé vidíte vy? Setkáváte se při letních dovolených s odpadovou praxí, kterou byste rádi v ČR viděli anebo se ji naopak obloukem vyhnuli?

ZDROJE:

https://www.thesmartcityjournal.com/en/green-new-deal/global-waste-index-2022-ranking-the-biggest-waste-polluters-worldwide

https://www.epa.gov/circulareconomy/america-recycles-day

https://eng.me.go.kr/eng/web/index.do?menuId=466

https://www.nytimes.com/2022/05/21/business/south-korea-recycling.html

https://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/vysledky-systemu/