S nástupem chladnějších podzimních měsíců se nebe nad námi změní na rušnou dálnici plnou křídel. Ptáci se vydávají na dlouhou cestu, aby našli teplejší místa a plné žaludky. Jejich migrace není jen záležitost ornitologů, ale fascinující příběh, který nás může překvapit i dnes. Už po staletí lidi i vědce zajímá, jak a proč se ptáci vydávají na tyto obrovské cesty.

Mezi opravdové unikáty ptačí migrace patří rorýsi. Ornitolog Libor Praus vysvětluje, že tito opeřenci vlastně nespí úplně normálně. Mají takzvaný polospánek, kdy spí jen jednou polovinou mozku, zatímco druhá zůstává aktivní. Jejich spánek tvoří krátké několikasekundové mikrospánky. S nadsázkou by se dalo říct, že rorýsi jsou vzdušní akrobaté. Téměř celý svůj život tráví ve vzduchu a na zem usedají jen zřídka, většinou až ve chvíli, kdy přichází čas hnízdění. Podle Prause se dokonce stává, že mladí ptáci během doby, než pohlavně vyzrají, nespatří osmnáct měsíců pevnou půdu pod nohama v tomto případě spíš pod křídly.

Za teplem? Spíš za jídlem

Za migrací ptáků nestojí jen touha po teplejších krajích, jak si mnozí myslí. Hlavním důvodem je potrava, nebo spíš její zimní nedostatek. Jak vysvětluje ornitolog, na cestu se vydávají hlavně hmyzožraví ptáci, protože hmyz v zimě spí. Zajímavé je i to, jak se ptáci naučí trasu. Někteří ji přebírají od rodičů, jiní ji mají jednoduše zakódovanou v sobě. Mnohé druhy drobných zpěvných ptáků táhnou v noci a orientují se podle hvězd nebo magnetického pole Země.

Peří jak nové a břicho plné: tajný recept ptáků na migraci

S postupujícími změnami klimatu se mění i zvyky opeřených živočichů. Libor Praus mluví o tom, že dříve jeřábi většinou odlétali přes zimu do Španělska, kde bylo tepleji, ale v poslední době díky mírnějším zimám zůstávají stále častěji v našich krajích i během celého roku. Přípravy na dlouhou cestu však ptáci rozhodně neberou na lehkou váhu. Nejprve procházejí kompletní obměnou peří, aby měli na migraci nový „kabát“. Následně se vrhají na pořádné přejídání, někdy přiberou i až třicet procent své jarní váhy.

Ptákům během léta nepomůže přikrmování, ale spíš vhodné prostředí, které jim v zahradě vytvoříme. Libor Praus upozorňuje, že ideální jsou keře plné dužnatých plodů, které slouží jako potrava, nebo zahrady bohaté na hmyz, který je pro mnoho druhů nezbytný.

Podzimní odlet ptáků je pro ornitology smutným momentem. Naopak jaro přináší naději a radost, když se objeví první návraty. Praus zdůrazňuje, jak úžasné je uvědomit si, že každá vlaštovka, kterou na jaře uvidíme, strávila zimu daleko v Africe, a vyjadřuje úctu k této neuvěřitelné migraci. Z toho všeho můžeme vyvodit, že sledování ptactva není jen koníček, ale i cesta k hlubšímu pochopení jejich světa a způsobu života.

Zdroj:

https://pardubice.rozhlas.cz/tajemstvi-ptaci-migrace-kazda-vlastovka-kterou-na-jare-uvidime-byla-v-africe-9554920

Autor/ka fotografie: Vincent M.A. Janssen: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/vlastovky-posazene-na-drate-v-langkawi-29235179/