Když se Kryštof Kolumbus poprvé vydal přes oceán, nejspíš netušil, že ho o pár milionů let předběhl někdo podstatně menší a se zcela jiným dopravním prostředkem. Podle vědců totiž leguáni zvládli přeplout Tichý oceán na plovoucích kmenech stromů ještě v době, kdy se o mapách, kompasu nebo lodním deníku nikomu ani nesnilo. Bez plachet, bez posádky a přesto dorazili z Ameriky až na Fidži.

Před mnoha miliony let se z mořských hlubin začaly vynořovat první vulkanické ostrovy, které dnes tvoří souostroví Fidži. Byla to krajina ještě zcela neznámá a divoká, kde se teprve začala tvořit půda a rozrůstat zelená zeleň. Právě tady se začali usazovat první zvířecí průkopníci, kteří měli za úkol proměnit pustou zem v nový domov.

Jak dlouho trvala cesta leguánům, kteří se na svých plovoucích kmenech vydali přes oceán? To není zřejmé. Moderní mořeplavci by takovou trasu zvládli během několika týdnů, ale u dávných plazů se dá jen spekulovat. A přesto právě takový nečekaný cestovatel může v novém prostředí sehrát klíčovou roli – stát se základem úplně nové evoluční linie a postupně proměnit celý ostrovní ekosystém, jak upozorňuje zoolog Lukáš Kratochvíl.

Přesun leguánů představuje nejdelší známou trasu, kterou kdy suchozemský obratlovec během evoluce překonal – a přestože může působit jako náhoda, ve skutečnosti mohl sehrát roli mnohem významnější. V oceánu dějin přírody totiž i ty nejtišší vlny dokážou způsobit nečekané změny. A právě takové nenápadné připlutí, jaké zažili leguáni, mohlo zanechat stopy, které dnes vidíme jen jako ozvěnu dávných rozhodnutí přírody.

Leguáni navíc nikdy nepatřili mezi útlocitné povaleče, jsou to překvapivě odolní cestovatelé. Vědce tak jejich dalekosáhlý přesun na Fidži vlastně ani příliš nepřekvapil. Už dřívější výzkumy ukázaly, že dokážou přeplout i vzdálenosti přes tisíc kilometrů, například ze Střední Ameriky na Galapágy, kde se navíc zvládnou přesouvat z ostrova na ostrov jako z kamene na kámen.

Nové domovy bez hrozeb

Na Fidži navíc leguánům přálo i štěstí. Ostrovy byly nově vzniklé, sopečného původu a prakticky bez predátorů. V tom se jejich zkušenost podobala i jiným zvířecím „osadníkům“ v Tichomoří, například těm, kteří osídlili Havaj. Na místech, kde je nikdo neohrožoval, mohli tito plazi v klidu zakořenit a začít psát novou evoluční kapitolu.

Na Fidži leguánům navíc přálo štěstí. Ostrovy byly nově vzniklé, sopečného původu a prakticky bez živočichů, kteří by je ohrožovali. V tom se jejich zkušenost podobala i jiným zvířecím „osadníkům“ v Tichomoří, například těm, kteří osídlili Havaj. Na místech, kde je nikdo neohrožoval, mohli tito plazi v klidu zakořenit a začít psát novou evoluční kapitolu.

Příběh leguánů nám připomíná, že i ve zdánlivě nejklidnějších vlnách se skrývají velké příběhy. Na první pohled nenápadné a náhodné události mohou mít dalekosáhlé následky, které dokážou ovlivnit mnohé. Příroda nás tak neustále překvapuje svou schopností nacházet nové cesty a řešení, často tam, kde bychom je nejméně čekali. A právě proto je její studium tak fascinující – stále máme co objevovat a chápat.

Zdroj:

https://plus.rozhlas.cz/leguani-jsou-zdatni-cestovatele-v-praveku-se-svezli-z-ameriky-na-fidzi-9529201?_gl=1*eb1psh*_gcl_au*MTg4NjcxMjIwNi4xNzUzMTg1OTEw*_ga*NzA3NzMwMDg1LjE3NTMxODU5MTE.*_ga_NHXTP7RWNV*czE3NTUwMDUzNjIkbzUkZzEkdDE3NTUwMDYxMzAkajYwJGwwJGgxNTExMzM2Nzc2

Autor/ka fotografie: mermoz lionel: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/more-priroda-rock-kamen-19746119/