Speciální hnědé nádoby k separaci bioodpadu jsou v Praze k vidění čím dál častěji. V ulicích metropole se jich momentálně nachází více než 38 tisíc, což představuje meziročně zhruba pětinový nárůst. V praxi to znamená, že tento druh odpadu může třídit přibližně čtvrt milionu lidí. Obsah hnědých popelnic putuje do kompostáren, kde z něj vzniká cenná výživa například pro městskou zeleň. V nádobách na bioodpad se ale občas objeví i něco, co dovnitř rozhodně nepatří. Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace a znehodnocení už vytříděného odpadu.

Biologická složka platila dlouhé roky za popelku odpadového hospodářství. V posledních letech ale zájem o její separaci roste na straně měst, komunálních služeb i samotných spotřebitelů a občanů. Data ukazují, že popularita třídění v metropoli dál stoupá. Z bioodpadu se tak stává doslova poklad. „Je to základní ingredience pro výrobu výživného a na organické látky bohatého kompostu. Ten dodává potřebné živiny do půdy například v pražských parcích,“ vyzdvihuje hlavní přednosti této složky odpadu tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a dodává: „Jeho separace naplňuje předpoklady cirkulární ekonomiky, protože s odpadem se zachází jako s cenným zdrojem, který je pro energetické využití v malešické spalovně zcela nevhodný kvůli nízké výhřevnosti.“ Stále totiž platí, že přibližně 30 % obsahu směsného komunálního odpadu zbytečně tvoří kompostovatelná biologická složka.

Separace bioodpadu je trendy

Podle dat z loňska se nejméně bioodpadu vyseparuje začátkem roku, nejvíce pak na jaře a na podzim. V lednu 2022 svezly v součtu všechny pražské svozové společnosti 109,5 tuny bioodpadu. V květnu to bylo 1 573 tuny. Největší nápor zažily kompostárny v září, kdy v nich skončilo 1 838 tun bioodpadu. Za celý rok 2022 se pak svezlo 12 845 tun.

Lidé v třídění často zbytečně chybují

Hnědá popelnice se řídí jinými pravidly než vlastní kompost na zahrádce, má to své důvody. Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace patogeny a parazity včetně jejich spór, a následné znehodnocení obsahu celé nádoby. Takto znečištěný bioodpad kompostárny odmítají, k jeho dalšímu zpracování proto dochází až na bioplynové stanici. Co do bioodpadu skutečně patří a co rozhodně ne, je detailně popsáno zde:

https://portalzp.praha.eu/file/3426621/BIO_ano_ne_30052022.pdf

Kam s ním?

Nerudovskou otázku ohledně listí si během podzimu kladou primárně zahrádkáři a majitelé rodinných domů se zahradami. Zastupitelé hlavního města Prahy rozhodli o zákazu spalování suchého rostlinného materiálu s cílem zvýšení požární bezpečnosti a zlepšení kvality ovzduší. I v tomto případě představuje řešení biopopelnice, velkoobjemový kontejner na bioodpad nebo sběrný dvůr. „Kompostování a důsledný sběr spadaného listí pomáhá i v boji s klíněnkou jírovcovou, kterou jsou napadené kaštany v metropoli. Účinnou obranou proti tomuto škůdci je sběr listí a následné kompostování, nebo spálení,“ dodává závěrem mluvčí Pražských služeb.  

Množství vytříděného bioodpadu od občanů ve sběrných nádobách v Praze v letech 2020–2022 v tunách:

Bioodpad

2020     4 995

2021     6 435,19

2022     12 845,86

Do bioodpadu patří:

Do biopopelnic patří pouze rostlinný odpad. Je možné separovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky rostlin, zeminu z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu.

Do bioodpadu nepatří:

Do nádob naopak nepatří všechny typy sáčků a obalových materiálů, kosti, kůže, oleje, mléčné výrobky, podestýlky domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny nebo hobliny a kůra.

Rozšířená verze patří / nepatří zde:

https://portalzp.praha.eu/file/3426621/BIO_ano_ne_30052022.pdf

Informační brožura MHMP k bioodpadu: https://portalzp.praha.eu/file/3426187/HMP_012022_bioodpad_A4_nahled.pdf

Jak si zažádat o popelnici na bioodpad zdarma:

https://bio.praha.eu/formular/

Obecné informace:

https://bioodpad.praha.eu/