Plastový odpad končí v ohništích a kamnech rozvojových zemí mnohem častěji, než se dosud odhadovalo. Upozornila na to nová studie zveřejněná v odborném časopise Nature Communications. Pro řadu domácností představuje plast dostupný zdroj tepla i prostředek k přípravě jídla. Takové řešení nedostatku paliva však přináší vážné dopady na lidské zdraví i na stav životního prostředí.

Výzkum, do něhož se zapojilo tisíc lidí z šestadvaceti zemí, přinesl překvapivá čísla. Každý třetí oslovený uvedl, že má ve svém okolí někoho, kdo plastový odpad spaluje, a šestnáct procent respondentů přiznalo, že se k tomuto kroku uchylují sami. Studie zároveň patří k prvním, které k tématu nabízejí konkrétnější statistiky i širší globální podklady týkající se této problematiky.

Bishal Bharadwaj, autor studie a vědecký pracovník Univerzity v Calgary, vysvětlil, že v domácnostech, které si nemohou dovolit čistější paliva a nemají spolehlivý systém sběru odpadu, se lidé uchylují k plastu jako k poslední možnosti získat energii. Podle zjištění lidé spalují všechno možné, od plastových tašek a obalů až po lahve, jen aby pokryli své základní potřeby.

Realita podle něj ukazuje, že tento jev je mnohem rozšířenější, než se původně předpokládalo. Výzkumníci zkoumali situaci mezi obyvateli Asie, Afriky a Latinské Ameriky s nižšími nebo středními příjmy. Z jejich zjištění vyplynulo, že spalování plastů není jen důsledkem energetické chudoby. Mnohdy se jedná i o nezbytný způsob, jak se vypořádat s nadměrným množstvím odpadu.

Studie zároveň poukázala na rizika pro zdraví, která vznikají vdechováním toxických emisí v uzavřených prostorách nebo kontaminací potravin. Při spalování plastů se uvolňují nebezpečné látky, mezi nimi dioxiny, furany a těžké kovy. Podle výzkumů mohou toxiny končit například ve vejcích, která jsou skladována poblíž domácích topenišť.

Peta Ashworthová, která se na studii podílela a vede institut pro energetickou transformaci v Perthu, uvedla pro deník The Guardian, že spalování plastů často pramení ze zranitelnosti lidí. Podle ní si mnozí jednoduše nemohou dovolit jakoukoli dostupnou variantu čistého paliva.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odhaduje, že globální objem plastů se do roku 2060 může ztrojnásobit. Ashworthová proto apeluje na vlády, aby posílily systémy nakládání s odpady a zároveň lidem usnadnily přístup k vhodnějším formám vytápění. Jednou z cest mohou být i dotace.

Pomoci by mohla také osvětová propagace, která by upozornila na rizika spojená se spalováním a zároveň by představila nové technologické možnosti. S ohledem na to, že v mnoha regionech urbanizace postupuje rychleji než rozvoj základních služeb, naléhavost zavádění těchto opatření bude pouze narůstat, dodává.

Výzkumnicí vnímají studii jako první krok k doplnění klíčových znalostí o problematice. Další bádání bude ale nezbytné, pokud chceme o rozsahu získat co nejreálnější obraz. 

Zdroj:

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/plast-spalovani-domacnosti-vyzkum.A260109_091729_eko-zahranicni_elsy

Autor/ka fotografie: Pamoni Photograph: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/cervena-tmavy-palivove-drivi-ohen-2726986/