Říká se, že Češi mají zlaté ručičky a jak to tak vypadá, přibývá i těch se zeleným svědomím. Devět z deseti tuzemských domácností si dává záležet na třídění odpadu a většina z nás už dávno netahá z obchodu igelitku za igelitkou. Naopak, přibližně devadesát procent nakupujících vyráží s vlastní taškou. Skoro dvě třetiny českých rodin navíc kompostují nebo se jinak snaží naložit s bioodpadem šetrně k přírodě. A co se týče pitného režimu? Znovupoužitelné lahve na vodu už dávno nejsou jen módní doplněk, ale běžná součást každodenní výbavy.

Třídění odpadu už dávno není jen výsadou několika ekologických nadšenců. Potvrzuje to i průzkum agentury CVVM z druhé poloviny března letošního roku, do kterého se zapojilo 1037 lidí starších 15 let. Výsledky ukazují, že běžní spotřebitelé začínají čím dál víc přemýšlet o tom, jak jejich rozhodnutí ovlivňují životní prostředí. I když přibližně tři pětiny z nich považují dopad výroby potravin na životní prostředí za důležitý, při samotném nákupu je pro ně klíčovým faktorem stále hlavně cena. Přesto ale roste počet těch, kteří se snaží nakupovat s ohledem na ekologii a minimalizovat svůj vliv na přírodu.

Třídění odpadu je pro 92 procent domácností už skoro samozřejmostí. Pravidelně ho dělají, a dalších pět procent se do toho pustí alespoň občas. A co tašky na nákup? Devadesát procent dotázaných si s sebou bere vlastní tašku, šest procent ji používá příležitostně. Zdá se, že igelitkám už pomalu zvoní umíráček.

Lidé kromě třídění odpadu přispívají k ochraně životního prostředí také dalšími způsoby. Nejčastěji se v jejich výpovědích objevilo kompostování nebo třídění bioodpadu, které uvedlo 63 procent dotázaných. Těsně za tím jsou ti, kdo se vyhýbají jednorázovým plastům, jako jsou příbory nebo brčka – těch je 61 procent. Přibližně 55 procent lidí nosí znovupoužitelnou láhev a stejný podíl dává přednost potravinám vyrobeným v Česku. Zhruba třetina respondentů sáhne po ekologicky šetrných produktech a pětina nakupuje ovoce a zeleninu do znovupoužitelných sáčků. Bezobalové nakupování zatím zůstává okrajovou záležitostí – dává mu přednost jen dvě procenta dotázaných.

Autoři průzkumu také zjistili, že ženy častěji sahají po vlastních opakovaně použitelných lahvích, pravidelně nosí vlastní tašku na nákupy a častěji volí potraviny domácí výroby. Lidé nad 55 let uváděli většinu těchto aktivit nejčastěji. Naopak mladší generace, konkrétně do 19 a do 29 let, častěji přiznávala, že běžný odpad netřídí. Ačkoliv méně často nakupují české potraviny a nosí vlastní tašku, právě oni jsou ti, kdo nejvíc využívají vlastní znovu použitelné lahve na vodu, což podle autorů souvisí i s tím, že mnoho z nich je studenty.

Podíl lidí, kteří považují dopad výroby potravin na životní prostředí za významný, dosahuje 58 procent a od roku 2022 mírně poskočil. Dvě pětiny Čechů sledují, jaké obaly potraviny mají, ale polovina z nich přiznala, se při nákupech nijak nevyhýbá žádnému typu obalů. Největší vliv na výběr potravin má cena, kterou uvádí 47 procent respondentů. Následují složení výrobku (24 procent) a původ potraviny (20 procent). Nejmenší pozornost věnují spotřebitelé obalu samotnému a způsobu pěstování či chovu.

Z průzkumu také vyplývá, že Češi při nákupu potravin nejvíce zohledňují cenu a kvalitu – tedy především složení a původ. Etické a ekologické aspekty hrají v jejich rozhodování jen velmi malou roli. Tento postoj se podle autorů průzkumu v posledních pěti letech příliš nemění.

Zdroj:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/devet-z-deseti-ceskych-domacnosti-tridi-odpad-vetsina-si-na/r~baf219aa42e111f0b2180cc47ab5f122/

Autor/ka fotografie: SHVETS production: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/zena-mlady-kuchyne-apartman-7512786/