Plast je všude kolem nás. Každou minutu se na světě prodá asi 1 milión lahví z umělé hmoty. Bohužel spousta tohoto odpadu skončí na špatném místě a nemá šanci se tak znovu využít. My se zaměříme na plast více do detailu. Řekneme si, jak vypadá jeho oběh i recyklace a jak v Praze fungují multikomoditní kontejnery.

Jak vzniká plast a jaké jsou jeho (ne)výhody?

Plasty se vyrábějí z ropy nebo zemního plynu jako uměle vytvořené polymery, pevné materiály, které lze tvarovat například zahřátím. Mají řadu výhod, díky nim se široce využívají v každodenním životě. Jsou mnohem lehčí než sklo nebo kovy, což usnadňuje manipulaci i přepravu. Zároveň jsou některé plasty velmi pevné a odolné vůči nárazům, vodě, chemikáliím i nepříznivému počasí. Výhodou je také snadná zpracovatelnost, protože se umělohmotné předměty dají lisovat, tvarovat nebo ohýbat podle potřeby. Jejich výroba je navíc levná, zejména při produkci ve velkém množství.

I když mají mnoho kladů, přinášejí i závažné nevýhody, a to zejména pro životní prostředí. Z přírody mizí jen velmi pomalu, často to trvá desítky až stovky let. Během rozkladu se z nich navíc uvolňují drobné částice zvané mikroplasty, které končí v řekách, mořích a půdě. Tyto mikročástečky pak polykají ryby a další zvířata. Posléze přes potravní řetězec doputují i k lidem.

Oběhový kolotoč

Právě kvůli negativním dopadům na životní prostředí je důležité plasty správně třídit. Jak vypadá jejich cesta po vyhození? Umělohmotný odpad bychom měli co nejvíce zmenšit, třeba sešlápnutím PET lahve, aby nezabíral zbytečně moc místa v kontejneru. Když plast vyhodíme do žlutého kontejneru, odveze ho svozové auto na dotřiďovací linku. Některá tato vozidla jsou dokonce vybavena lisem a dokážou objem odpadu zmenšit až šestinásobně.

Na třídicí lince se plasty dále rozdělují podle typu, například na čiré a barevné PET lahve, syntetické obaly, fólie, polystyren nebo směsný plastový odpad. Z recyklovaného plastu vznikají nové výrobky, například z PET lahví se vytvářejí vlákna na oblečení, koberce nebo nové lahve. Ze směsných syntetik se pak dělají zahradní a stavební prvky, jako jsou ploty nebo lavičky. Nabízí se otázka, jak jsou na tom Češi s tříděním a recyklací plastů? Průměrně vytřídí každý občan přibližně 17 kilogramů umělohmotného odpadu ročně a míra recyklace a jeho využití pak dosahuje 86 %, což je skvělý výkon.

Kam je možné vytřídit plasty v Praze

V hlavním městě fungují tzv. multikomoditní kontejnery, které umožňují lidem vhazovat více druhů odpadu do jedné nádoby, což dělá třídění jednodušším. Každá popelnice má na sobě nálepku s informací, co do ní patří, aby se zamezilo chybám při třídění. Jinde v republice to může fungovat trochu jinak, proto je dobré vždy sledovat pokyny na kontejnerech.

Podtrženo, sečteno. Pokračujme v separaci plastů. Dají se využít i nadále a nemusí končit na skládkách, nebo v přírodě, kde zbytečně zatěžují životní prostředí. Díky multikomoditě je i třídění jednodušší a zvládne to opravdu každý.

Zdroje:

https://www.samosebou.cz/tag/plasty/

https://www.samosebou.cz/extra/pribeh-plastu/

https://www.samosebou.cz/2023/10/25/infografika-o-trideni-plastu-v-cr-jak-jsme-na-tom/

https://klima.praha.eu/cs/aktuality/novinky-v-trideni-odpadu.html

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/pravdy-a-myty-o-plastech-prehled.A180816_091220_eko-zahranicni_nio