Už jsem si vysvětlovali, jaký je rozdíl mezi kompostovatalným a biologicky rozložitelným produktem a dostali jsme se k tématu bioplastů. Je ale na čase se tzv, bioplastům pověnovat více. Pojďme si krátce připomenout, v čem jsou výhody a nevýhody bioplastů.

Výhody:

• Na rozdíl od běžných plastů na bázi ropy jsou bioplasty vyrobeny z rostlin.
• Výroba bioplastů může mít nižší uhlíkovou stopu než výroba tradičních plastů (je potřeba ale o produktu zjistit více).

Nevýhody:

• Rozklad bioplastů vyžaduje intenzivní teplo, které je dostupné pouze v průmyslových kompostárnách. V domácím kompostu (nebo na skládce) se rozkládají dlouho (i několik let).
• Bioplasty neřeší problém plastů v moři, protože v mořských podmínkách se rychle nerozkládají.
• Bioplasty nelze míchat s recyklovatelnými plasty. Musí být recyklovány zvlášť.
• Na výrobu bioplastů může padnout více vody, než je tomu u tradičních plastů.
• Můžou se rozložit na tzv. mikroplasty.

Hlavním problémem u bioplastů, jak je vidno, je nemožnost jejich recyklace. Jedná se totiž o odlišný materiál od konvenčního plastu, který se běžně recykluje. Je tedy na místě při používání biologicky rozložitelných plastů dbát na to, aby se nevmíchaly do žluté popelnice k PET lahvím, igelitům apod. Stejně tak nepatří bioplasty ani do bioodpadu.

“Konkrétně v metropoli se s termínem bioplasty, potažmo biodegradabilní plasty, setkáváme zejména při třídění bioodpadu. Ten mohou Pražané bezplatní třídit do hnědých nádob, které si lze objednat ke svému objektu. Část uživatelů totiž bioodpad vyhazovala v sáčcích ať už v běžných plastových, což je zcela špatně, anebo také právě v tzv. biodegradabilních, což také není povoleno,” vysvětluje Radim Mana, mluvčí Pražských služeb.

Na kompost ano, ale jedině ten průmyslový 

Samozřejmě, naložit s bioplastem jde, ale je to těžké a v současné době se jedná o nedostupnou záležitost. Je k tomu totiž zapotřebí průmyslové kompostárny – a těch v Česku není tolik a pro běžného spotřebitele je tudíž obtížnější vrátit materiál z bioplastu zpět do oběhu.  Kompostárny v okolí Prahy navíc vyžadují čistotu materiálu.

“Sáčky, a to i biologicky rozložitelné, se déle nebo ne úplně rozkládají, kompost pak obsahuje nežádoucí příměsi. Čistota materiálu je už ze začátku, tedy už při jeho sběru, naprosto klíčová a kompostárny v Praze či okolí, kam bioodpad putuje, tuto čistotu vyžadují,” doplňuje Radim Mana.

Bioplasty tedy nejsou nutně šetrnější k životnímu prostředí. Přírodu může ovlivnit i jejich výrobní proces. Například při výrobě polybutylensukcinátu (PBS), biologicky odbouratelné náhrady propylenu, vzniká obrovské množství skleníkových plynů. V konečném důsledku to pro přírodu není o mnoho lepší. A na frak bioplasty dostávají i z kapitalistického pohledu. Jsou dražší a není po nich taková poptávka, což může souviset i s tím, že nejsou dostupná nová místa k jejich následné recyklaci.

Je potřeba ale končit pozitivně. Technologie se neustále vylepšují a třeba nakonec znalost výroby bioplastů zavede lidstvo k takové technologii, která bude skutečně ekologičtější a šetrnější k našemu životnímu prostředí.