Půda je často přirovnávána ke zlatu každé zahrady, což rozhodně nelze vyvracet. Jakmile je půda zdravá, můžeme se těšit na funkční zahradu plnou skvělé úrody. Jakmile je tomu ale naopak, může se stát, že vám v ní neporoste téměř nic. Často si ani neuvědomujeme, jak významně může nedostatek některých minerálních látek v půdě působit na kvalitu a bohatství naší úrody. Mnohdy věnujeme značné úsilí pěstování rostlin a všemu, co roste nad povrchem země, ovšem na aktuální stav půdy často zapomínáme.

Dobrým pomocníkem při péči o zahradu jsou ekologicky šetrná hnojiva, která dříve patřila mezi běžnou výbavu každého zahrádkáře. Organická hnojiva jsou nejlepší variantou výživy, kterou své zahradě můžete vůbec dopřát. Jejich výhodou je pozvolný rozklad a postupné uvolňování živin do půdy, a proto se nemusíte bát přehnojení nebo dokonce kontaminace podzemní vody živinami. Do skupiny ekologických hnojiv patří kompost, hnůj a bylinné jíchy.

Kompost je na rodinných zahradách nejčastěji používané organické hnojivo, které je vhodné pro pěstování pokojových i venkovních rostlin. I třeba těch, kterým nesvědčí hnojení hnojem, jako jsou například cibule nebo česnek. Kompost vzniká takzvaným kompostováním, což je původní přirozený proces rozkladu různorodé organické hmoty, při kterém za aerobních podmínek (za dostatečného přístupu vzduchu) dochází k rozkladu organické hmoty.

K výrobě kompostu se stále častěji používá takzvaný vermikompost, který vytváří kompost ve spolupráci žížal. Vermikompostování je považováno za nejpokročilejší metodu kompostování, při němž se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Žížala tu hraje roli spolehlivého kompostéra – tráví organické zbytky, recykluje živiny a svými exkrementy činí půdu úrodnější. Zajímavé je, že první, kdo objasnil roli žížal při tvorbě humusu a vývoji půdy, byl Charles Darwin.

V České republice žije okolo 50 druhů a poddruhů žížal. K vermikompostování se používá žížala hnojní, kterou lze běžně najít na zahradě v kompostu. Existují také speciálně vyšlechtěné druhy tzv. kalifornské hybridy, které se rychle množí a dokážou intenzivně přeměňovat bioodpady a organické zbytky ve vermikompost. Tento druh žížal se proto pro v domácnostech i ve venkovních kompostech používá nejčastěji. Můžete si jej zakoupit a osobně a vyzvednout přímo u jejich chovatele.

A jak se o žížaly správně starat, abychom sklidili ovoce? Žížala v podstatě vynese odpadky za vás. Postačí si se zbytky z domácnosti jako jsou ovoce, zelenina nebo částečně zkompostovaná tráva a listí. Mezi jejich oblíbené lahůdky patří kávová sedlina nebo namočené proužky papírové lepenky. Co ale žížalám rozhodně nesvědčí jsou mléčné a masné výrobky. Množství odpadu potřebného pro obživu žížal se pak odvíjí od jejich počtu. Zhruba 0,5 kg žížal zkonzumuje za den okolo 0,25 kg odpadků, což je zhruba množství, které vyprodukuje čtyřčlenná rodina za den.

Malý vermikompostér lze uplatnit klidně i v městském bytě. Ideálním umístěním může být chodba, balkón, garáž, dílna i kuchyně. Vermikompostéry se používají dokonce i ve školách nebo zaměstnáních. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 stupňů a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace a v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Množství kompostu ke hnojení volíme podle nároku pěstované plodiny. Při hnojení kompostem nehrozí riziko přehnojením, lze ho tedy aplikovat na jaře i na podzim.

Urbalive

Také si představujete vermikompostér jako něco, co Vám bude hyzdit domácnost? Dnes už jsme ale dále. Kompostéry se stávají designovou součástí jak domu, tak i zahrady. Moderní podobu navrhl například český designér Jiří Pelcl. Vermikompostér Urbalive je opravdovým designovým kouskem, který se pyšní oceněním RedDot Design Award i Good Design.