Staré oblečení: textilní odpad, nebo poklad?


Textil. Materiál, který je přítomen během téměř každého okamžiku v našich životech. Současný lineární systém nakládání s textilem ale dozrál do fáze, kdy je nevyhnutelná změna. Proč?

Ztrácíme hodnotné materiály

Každou sekundu je spáleno nebo uloženo na skládku jedno nákladní auto plné oblečení. Světová produkce textilních vláken pro oblečení v roce 2015 činila 53 milionů tun. 12 % těchto materiálů bylo ztraceno již ve fázi výroby. Zároveň při praní oblečení došlo k úniku půl milionu tun mikroplastů, což je množství materiálu potřebné pro výrobu 50 miliard plastových lahví. 73 % veškerého oblečení na světě pak svůj konec našlo na skládce či ve spalovně.

Textilní průmysl ohrožuje životní prostředí i naše zdraví

Textilní výroba má i další negativní dopady. Jsou to třeba ekonomické ztráty – každoročně přicházíme o textil v hodnotě půl bilionu amerických dolarů v důsledku nedostatečné míry využití a recyklace oblečení. Produkce textilu má dopad i na lidské zdraví – nebezpečné látky používané při výrobě i barvení látek negativně ovlivňují zdraví pracovníků i spotřebitelů a unikají do životního prostředí. Textilní průmysl také spotřebovává 20 % veškeré vody, která se využívá v celosvětovém průmyslu.

Lineární produkce textilu a rychlá spotřeba textilu na globální úrovni produkují 1,2 miliardy tun emisí skleníkových plynů ročně, což je více než emise všech mezinárodních letů a námořní dopravy společně. Odhaduje se, že v roce 2050 oděvní průmysl spotřebuje 26 % globálního uhlíkového budgetu, který má limitovat globální oteplování na úroveň dvou stupňů Celsia, což může mít katastrofické následky.

Radikální změna spočívá v přechodu na cirkulární ekonomiku, která představuje systém, v němž jsou textilie, oblečení a vlákna během svého životního cyklu udržovány v nejvyšší kvalitě a pak jsou zase vráceny do oběhu.

Globální problémy mají lokální řešení

Tento článek začal poněkud smutným líčením současných problémů textilního průmyslu na globální úrovni. Nyní obrátíme pohled na Českou republiku, kde se současné trendy ve spotřebě oblečení nijak dramaticky neliší od těch světových. Oblečení se stává čím dál významnější položkou, za kterou Češi utrácejí: v roce 2017 utratili za nové oblečení 65 miliard korun. Pojďme se podívat na to, kam putuje oblečení, které už nechceme nosit a co se s ním dá dělat.

Bílý nebo červený kontejner na textil

Určitě je znáte, jsou umístěné na různých místech v obcích po celé České republice. Do těchto kontejnerů můžete přinést vyprané oblečení v dobrém a nositelném stavu. Oblečení následně putuje na třídicí stanici, kde je tříděné dle kvality. Všechno, co ještě může posloužit jiným lidem, putuje dál – k lidem v nouzi nebo do charitativních obchodů, kde výtěžek z prodeje putuje na dobrou věc.

Zdaleka ne všechno oblečení, které se v tomto systému vysbírá, se ale bude ještě někdy nosit. Častým způsobem recyklace nepoužitelného textilu je výroba stavebních izolací, technických textilií nebo výplně do autosedaček. Pro vznik těchto produktů jsou zapotřebí jisté typy textilií, zbytek však putuje na skládku, protože je skládkování v současné době nejlevnější způsob, jak s tímto materiálem naložit. Jiní provozovatelé kontejnerů posílají vysbírané oblečení do zahraničí a nemusí se o konečné zpracování starat.

Své obnošené oblečení můžete přinést i na sběrný dvůr

Z pohledu cirkulární ekonomiky je nezbytné zajistit dobře fungující sběr jakýchkoliv odpadních materiálů, aby byly navráceny zpět do oběhu. Jednou možností, jak se zbavit obnošeného oblečení, je vzít ho po cestě na jeden ze sběrných dvorů ve vaší obci. Například v Praze sběrné dvory přijímají staré oblečení, obuv a oděvy od roku 2015.

Mohlo by se zdát, že Pražské služby mají zájem o to, aby se odpadu vytvářelo co nejvíce. V Pražských službách máme jinou filozofií, která jasně říká, že vzniku odpadu by se mělo předcházet. I právě proto podporujeme kontejnerový sběr textilu na našich sběrných dvorech a fandíme iniciativám, které vzniku odpadu úplně předcházejí – jako jsou například výměny oblečení.

Pošlete oblečení dál přímo – vyměňte ho na clothes swapu

Recyklace oblečení je skvělá. Má ale výrazně nižší prioritu před jinými způsoby nakládání s tímto materiálem: na prvním místě jsou opravy a předcházení vzniku odpadu obecně. Pokud váš šatník praská ve švech a chcete s tím něco udělat, je tady jedno zajímavé řešení: clothes-swap. 

Základní myšlenka swapů je jednoduchá – do předem domluveného místa přinesete oblečení v dobrém stavu, které již nepotřebujete, a odnesete si to, které chcete. Celý proces je obvykle zdarma, kromě drobného příspěvku za vstup. První výměny oblečení vznikly ve Spojených státech, odkud se postupně šíří napříč planetou.

SWAP výměnné akce v Praze rozšířily nejvíce Lucie Poubová a Kristýna Holubová v rámci jejich organizace SWAP Prague. Výměny oblečení už fungují v Praze čtvrtým rokem, na jejich akce pod hlavičkou SWAP Prague přišlo více než 10 000 lidí, uspořádaly více než padesát akcí, během kterých lidé přinesli neuvěřitelných 100 000 kilo oblečení. Většina z tohoto množství se podle organizátorek „vyswapovala“ přímo na místě. Tímto swapy výrazně nahrávají předcházení vzniku odpadu a udržují oblečení v oběhu.

Každý kus, který neskončí na skládce, se počítá.

Produkce textilního odpadu v Česku je stále enormní. Definitivní ukončení skládkování textilu je ještě daleko. V současné době jeho recyklaci brání především nízké skládkovací poplatky, které brání rozvoji zpracovatelského průmyslu na lokální úrovni. Důležitou bariérou, která přesahuje hranice Česka, je to, jak je oblečení navrhováno a jaké materiály jsou pro jeho výrobu použity. Je nutné zajistit, aby oblečení vydrželo co nejdéle v oběhu, a zároveň bylo jednoduše recyklovatelné a neobsahovalo problematické látky.

Na úrovni České republiky se už dnes dělá mnoho pro to, aby byly toky textilu odkloněné ze skládek a cirkulovaly. Zdálo by se, že výše zmíněné iniciativy si navzájem konkurují. Opak je pravdou – sběrné sítě charitativních organizací, sběr textilu v prodejnách oblečení a swapy jsou součástí mozaiky řešení, která jsou potřebná k přechodu na cirkulární ekonomiku pro výrobu a spotřebu oblečení.

+ Žádné komentáře

Přidat