Evropské řeky jsou oproti těm v Africe nebo Asii výrazně čistší, přesto i ony čelí významnému problému. Nové výzkumy odhalují, že i v jejich vodách se nachází znepokojující množství drobných částeček plastů. Tento fakt potvrzují vědci, kteří sledují stav vodních toků. Voda v řekách je důležitou součástí přírody a života mnoha lidí, a proto je třeba jí věnovat dostatečnou pozornost. Je jasné, že odpadky a znečištění vod stále zůstávají výzvou, kterou je nutné řešit.

Mikroplasty jsou malé částečky plastů, které jsou pro lidské oko prakticky neviditelné. Přesto právě jejich drobná velikost z nich dělá vážnou hrozbu pro životní prostředí. Nedávné vědecké studie, kterých bylo celkem čtrnáct, ukazují, že se tyto mikroskopické částice vyskytují v alarmujícím množství i v největších řekách Evropy. To je pro ekosystémy i lidi vážný signál, který nelze přehlížet.

Francouzský vědec Jean-Francois Ghiglione, který byl koordinátorem rozsáhlého mezinárodního výzkumu mikroplastů v evropských řekách, potvrdil, že znečištění bylo nalezeno ve všech sledovaných tocích. Studie zahrnovala devět velkých řek od Temže až po Tiberu, přičemž z českých vod byla analyzována pouze Labe. Průměrně ve všech těchto řekách vědci zaznamenali tři mikročástice plastů na metr krychlový vody. I když to může znít znepokojivě, evropské řeky jsou na tom stále lépe než některé jiné části světa.

Vědci v rámci jiné studie, zaměřené na deset nejvíce znečištěných řek světa, naměřili až čtyřicet mikroplastových částic na metr krychlový vody. Všechny tyto řeky se nacházejí v Asii, například Mekong, Ganga, Indus nebo Žlutá řeka. Výjimku tvoří řeky Nil a Niger, které patří do Afriky.

Nejde jen o samotný počet mikroplastů ve vodě, ale i o to, jak velké množství vody je unáší dál. Právě průtok hraje zásadní roli. Na řece Rhone ve francouzském Valence se tak podle Jeana-Francoise Ghigliona každou sekundu v proudu objeví přibližně tři tisíce plastových částic. Seina v Paříži jich za stejný čas přenese okolo devíti set.

Mikroplasty se většinou vejdou do velikosti pěti milimetrů, ale většina z nich je natolik drobná, že lidské oko je vůbec nezachytí. Do této skupiny patří třeba syntetická vlákna, která se uvolňují při praní oblečení, drobné částice z pneumatik aut nebo mikroskopické zbytky plastu vznikající třeba i pouhým odšroubováním víčka z lahve.

Mikroplasty nejsou jen drobnými nečistotami ve vodě, ale zároveň se mohou stát nebezpečným nosičem škodlivých mikroorganismů. Vědci objevili, že na těchto malých kouscích plastu se často usazují bakterie, které mohou ohrozit nejen živočichy, ale i lidské zdraví. Jedním z alarmujících zjištění bylo nalezení bakterie v řece Loiře, jež má schopnost vyvolat infekci u člověka. Výzkumy tak stále odhalují nové souvislosti mezi znečištěním a možnými zdravotními riziky.

Nejde jen o drobné částečky ve vodě. Tyto maličkosti zároveň mohou sloužit jako nosiči škodlivých bakterií, které ohrožují nejen zvířata, ale i lidské zdraví. Příkladem je bakterie objevená výzkumníky ve francouzské řece Loiře, jež může nakazit i člověka.

Překvapivým objevem bylo, že zhruba čtvrtina mikroplastů v řekách pochází z průmyslových plastových pelet, nikoli z odpadu. Tyto granule, známé také jako „slzy mořských panen“, se občas objeví i na plážích, jako pozůstatky námořních nehod. Mikroplasty jsou záležitostí, které bychom měli věnovat pozornost, protože jejich dopad na životní prostředí nelze podceňovat. S každou novou studií se naše chápání této problematiky prohlubuje, což je zásadní pro ochranu přírody.

Zdroj:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/evropske-reky-jsou-plne-mikroplastu-vcetne-labe-359864

Autor/ka fotografie: Travel Photographer: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/33384936/