Vánoční stromek je symbolem sváteční pohody, ale jen málokdo přemýšlí o tom, co se s ním stane poté, co Vánoce skončí. Každý rok se v českých domácnostech objeví více než milion stromků, které po několika týdnech putují pryč z obývacích pokojů. Pro mnoho lidí jejich příběh končí u kontejneru, ve skutečnosti však často teprve začíná. Ve městech se o jejich další osud starají svozové společnosti, které je svážejí a připravují na další využití. Stromky se mění v kompost, zdroj energie nebo dokonce v obohacení prostředí pro zvířata v zoologických zahradách. Důležité je přitom vědět, jak stromek po svátcích správně odložit, aby mohl být efektivně zpracován. I drobné rozhodnutí jednotlivce tak může mít pozitivní dopad na životní prostředí. Vánoční stromek totiž ani po svátcích nemusí přijít nazmar.

V českých domácnostech se každé Vánoce objeví více než milion stromků. Několik týdnů vytvářejí sváteční atmosféru, ale po svátcích přichází chvíle, kdy ozdoby putují zpět do krabic a stromek začne ztrácet jehličí. Pro mnohé tím jeho role končí u kontejneru. Ve skutečnosti však jeho příběh často pokračuje dál. V Praze se o další osudy vánočních stromků starají mimo jiné i Pražské služby, které je svážejí a připravují na další využití.

Po Vánocích končí většina stromků v kompostárnách nebo v zařízeních, kde se odpad využívá k výrobě energie. Nejde totiž o běžný komunální odpad, ale o čistou biomasu. Suché dřevo i jehličí se dají energeticky využít a každý rok tak pomáhají vyrábět teplo pro městské části i veřejné budovy. Další část stromků se nadrtí a promění v kompost, který se následně využívá v parcích, městské zeleni nebo na polích. Stromek se tak symbolicky vrací zpět do přírody.

Zajímavé využití nacházejí stromky také v některých zoologických zahradách. Neprodané jehličnany zde slouží jako obohacení prostředí pro zvířata, která si s nimi hrají, okusují je nebo je využívají k pohybu a zábavě. I tak může vánoční stromek po svátcích získat zcela novou roli.

Často se diskutuje i o tom, zda je ekologičtější živý, nebo umělý stromek. Živé stromky se pěstují na plantážích určených přímo k tomuto účelu, nejde tedy o kácení lesů. Navíc se po svátcích dále využívají jako palivo nebo kompost. Umělé stromky sice vydrží několik let, jejich výroba a likvidace však zanechávají výraznou ekologickou stopu. Výběr proto záleží především na tom, jak dlouho stromek slouží a jak s ním lidé nakládají.

Po Vánocích obce nabízejí sběrná místa, kam lze stromky jednoduše odložit. Důležité je, aby byly zbavené ozdob, háčků i světýlek a nebyly zabalené v igelitových pytlích. Jen tak mohou být efektivně zpracovány. Odnášení stromků do lesa naopak správným řešením není, v přírodě se rozkládají pomalu a mohou představovat riziko pro zvířata.

Pražské služby evidují první odložené stromky už krátce po Štědrém dni, hlavní nápor ale přichází po svátku Tří králů. Do konce února jich v metropoli svezou stovky tisíc. Očištěné stromky putují do kompostáren, znečištěné nebo neodstrojené končí ve spalovně ZEVO Malešice, kde se promění v teplo a energii pro pražské domácnosti. Ani jeden stromek tak nepřijde nazmar.

Zdroj:

https://www.frews.cz/co-se-stane-s-vanocnimi-stromky-po-vanocich-vetsinu-z-nich-ceka-druhy-zivot/

https://www.psas.cz/symbol-vanoc-ucpava-prazske-popelnice-pritom-do-zadne-z-nich-nepatri

Autor/ka fotografie: Simon Berger: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/631954/