Na první pohled působí nevinně – lidé je s oblibou krmí, fotí a sledují u vodních toků. Jenže nutrie říční nejsou jen roztomilými tvory, ale také nebezpečnými invazivními živočichy. Přenášejí choroby, ničí břehy, vytlačují původní druhy a jejich populace v celé Evropě rychle roste. To, co začíná jako zábava v parku, má vážné dopady na ekosystémy i veřejné rozpočty. Města a obce proto hledají způsoby, jak šíření nutrií zastavit.

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. Do Evropy se ale dostaly už ve 20. století – tehdy jako chovná zvířata pro kožešinový průmysl. Z farem se však postupně dostaly do volné přírody, kde se rychle etablovaly a našly si cestu k přežití i množení. Dnes představují problém napříč celým kontinentem. Přesto je mnozí stále vnímají jako milá a neškodná zvířata. Ve skutečnosti ale jde o nepůvodní, silně invazivní druh, který způsobuje vážné škody. Spásají vegetaci, narušují hráze i břehy a vytlačují původní druhy ptáků. Kromě toho mohou přenášet choroby nebezpečné nejen pro zvířata, ale i pro člověka.

Obce a města proto podnikají různé kroky, které by měly růst populace nutrií alespoň zpomalit. V Klatovech například nutrie postupně osidlují celé koryto Drnového potoka a situace si již vyžádala zásah. Podle ředitele tamních technických služeb Libora Hoška bylo vydáno rozhodnutí státní správy myslivosti o povolení odlovu nutrií i na nehonebních pozemcích, konkrétně v oblasti potoka, který protéká zastavěnou částí města.

Zapomenutá delikatesa: Nutrie kdysi patřila i na nemocniční jídelníčky

V dnešní době si k nedělnímu obědu místo řízku představíme nutrii jen těžko. Ještě v osmdesátých letech ale nebylo nijak neobvyklé narazit na nutrii přímo ve městě – ovšem ne u řeky, ale v nabídce rybáren. Maso z tohoto zvířete tehdy mířilo zejména do nemocnic, kde se využívalo jako součást dietního jídelníčku. Díky nízkému obsahu cholesterolu, malému množství tuku a kvalitním bílkovinám bylo ideální pro pacienty se žlučníkovými nebo jaterními obtížemi. Navíc je dobře stravitelné, takže se hodilo i pro osoby s citlivějším zažíváním.

Nutrie mají své pevné místo i v kuchařských tradicích našich myslivců, kteří je rádi připravují se špekem, slaninou a červeným vínem. V Polsku se z těchto vodních hlodavců dokonce vyrábějí klobásy. Ve své rodné Jižní Americe je nutrie také známá jako oblíbená surovina. V 60. letech minulého století došlo v Louisianě k jejich masivnímu přemnožení. Odhaduje se, že zde žilo až dvacet milionů těchto zvířat. Maso nutrií se tak brzy stalo součástí tradičního kreolského kulinářství. I dnes ho lze najít na jídelních lístcích prestižních restaurací po celém světě, kde se podává například pošírované v pomerančové šťávě nebo jako součást pikantní polévky s kukuřicí.

Když krmení škodí: Přikrmování jako zdroj problémů

V posledních letech počet ulovených nutrií v České republice výrazně narůstá. Například v Plzeňském kraji se jejich lov zvýšil ze zhruba stovky před šesti lety na téměř tisícovku loni. Přesto podle Jiřího Vlčka z krajského odboru ochrany přírody ani taková čísla nestačí ke snížení celkové populace. Velkou komplikací zůstává přikrmování nutrií lidmi, které výrazně přispívá k jejich rychlému množení. Nutrie jsou totiž teplomilná zvířata, která by bez lidské pomoci nepřežívaly. V některých městech, například v Klatovech, proto platí zákaz jejich krmení, jehož porušení může být sankcionováno pokutou až deset tisíc korun.

Zdroje:

https://www.denik.cz/zvireci-denik/nutriim-se-dari-za-roztomilym-zjevem-se-ale-skryva-hrozba-20210123.html

https://plzen.rozhlas.cz/nutrie-trapi-celou-evropu-k-jejich-premnozeni-prispivaji-i-lide-9519415?_gl=1*14xlo4n*_gcl_au*MTg4NjcxMjIwNi4xNzUzMTg1OTEw*_ga*NzA3NzMwMDg1LjE3NTMxODU5MTE.*_ga_NHXTP7RWNV*czE3NTMxODU5MTAkbzEkZzAkdDE3NTMxODU5MTAkajYwJGwwJGgxNzQ0MDYyNjM.

Autor/ka fotografie: Petr Ganaj