Rozhovor se zakladatelkami Frusacku


Frusack je česká znovupoužitelná alternativa k mikrotenovým sáčkům, která vznikla v roce 2014. Průkopnicemi, které přišly s tímto originálním řešením, jsou Hana Fořtová a Tereza Dvořáková. A právě s nimi si právě teď můžete přečíst rozhovor, v němž se například dozvíte, jak tento produkt vznikal, jakým způsobem se tehdejší studentky medicíny popraly s technologickou stránkou projektu nebo kde všude si můžete Frusack koupit.

Co byl ten hlavní spouštěč, kdy jste začaly přemýšlet o alternativní verzi mikrotenových sáčků? Myslím tím, konkrétní situaci nebo spíš situace, které se vám děly a ve kterých jste viděly tu bezohlednost k životnímu prostředí?

K realizaci takového nápadu nás přivedla vlastní zkušenost. Z nákupu jsme domů nosily velké množství mikrotenových sáčků, které se nám hromadily doma pod dřezem. Protože jsme už na nákupy používaly odnosné tašky k opakovanému použití, hledaly jsme alternativu i k tomuto typu obalu. V roce 2014 ale na trhu žádná neexistovala. Protože se ukázalo, že o znovupoužitelnou variantu k sáčkům určitě nemáme zájem samy a prospěšnost pro společnost i životní prostředí se nedá rozporovat, začaly jsme na vývoji nového typu materiálu a produktu pracovat samy.  

Proč zrovna alternativa k mikrotenovým sáčkům? Proč ne třeba k plastovým lahvím, které se rozkládají minimálně půl tisíciletí?

Každý typ plastu je nějakým způsobem problematický. Plastové lahve lze recyklovat. Dokonce jsou nejlépe recyklovatelné a o recyklát je na trhu dále zájem. To znamená, že se pro něj najde další využití. U mikrotenových sáčků tomu tak není. Jsou vyrobeny z velmi nekvalitního plastu, který u nás nyní recyklovat nelze. Proto končí nejčastěji na skládkách nebo v lepším případě ve spalovnách. Jsou lehké a snadno se dostanou do životního prostředí. K plastovým lahvím navíc existuje řada alternativ, které lze používat opakovaně. Ať už skleněných, kovových nebo plastových. Chtěly jsme se zaměřit na problém, který doposud nikdo neřešil.

Frusack je vyroben z materiálu na bázi kukuřičného škrobu v kombinaci bioplastu PLA, který je bez jakýchkoliv aditiv. Jak jste přišli na toto řešení? Myslím tím, na takou kombinaci materiálu, která splňuje požadavky plastového pytlíku, ale zároveň je šetrná k životnímu prostředí. Pomohly vám k tomu znalosti ze studií? Předpokládám, že nějaká znalost chemie byla asi potřeba. Případně, kde se dají takové informace čerpat?

Věděly jsme, že chceme přijít s řešením, které nebude ekologické jen na 50 %. Jednoduchou cestou by bylo dovážet takový produkt vyrobený z polyesteru v Asii. Na tom by však nebylo nic ekologického a ani etického. Díky studiu medicíny jsme věděly o PLA a materiál se podařilo vyvinout ve spolupráci s našimi dodavateli. Vlákno se vyrábí ve Švýcarsku, samotná metráž a další kroky výroby už probíhají výhradně na území ČR a to za férových podmínek pro dodavatele. Frusack se v prostředí průmyslové kompostárny rozloží za 8 – 12 dní, ale zkoumáme i možnosti recyklace ve spolupráci s VUT v Brně. Životní cyklus Frusacku lze tedy uzavřít nejen v průmyslové kompostárně. Cílem je, aby člověk nevytvářel žádný odpad v průběhu let používání produktu a žádný odpad nevznikl ani na jeho konci.

Vy jste vlastně začali s projektem Frusack a následně i s podnikám bez jakýchkoliv zkušeností v oblasti obchodu či marketingu. Jak se vůbec dá začít s takovým podnikáním? Zrealizovat netradiční a vlastně i nadčasový nápad a uvést ho do praxe bez předchozích zkušeností?

Není to tak úplně pravda. S Terezou jsme se poznaly při studiu medicíny a pracovaly jsme spolu dva roky ve výkonné radě IFMSA (International Federation for Medical Students‘ Associations) pro Českou republiku. Jednalo se o studentskou neziskovou organizaci, která však funguje podle pravidel, která nejsou tak vzdálená komerčnímu businessu. Každá jsme řídila vlastní tým, musely jsme zvládat projektové řízení i procesy. I díky IFMSA jsem zjistila, že management je to, co mě táhne více než medicína. Ale od začátku jsem věděla, že pokud budu podnikat, chci se věnovat společensky prospěšným tématům.

Dočetla jsem se z vašich předchozích rozhovorů, že speciální vlákno, které tvoří základ Frusack sáčku se vyrábí pouze ve Švýcarsku. Čím je to vlákno tak specifické, že se vyrábí pouze v jedné konkrétní zemi?

Vše je o zvládnutí technologie výroby, která je velmi náročná. Společnost, se kterou spolupracujeme, má rozsáhlý tým vývojářů a technologů. Samotné technologické zázemí je velmi nákladnou záležitostí. Bylo pro nás důležité, aby výrobce uměl vytvořit velmi tenké vlákno bez aditiv, která by mohla narušovat rozložitelnost, nezávadnost nebo případnou recyklovatelnost produktu. Frusack je tak skutečně ze 100 % PLA. To třeba neplatí pro jednorázové plasty z tohoto materiálu, které skutečně problematické jsou.

Není možné začít s výrobou tohoto vlákna u nás? Nebylo by to efektivnější a třeba i levnější?

Určitě ne. Vlákno nelze vyrábět jen tak v nějaké laboratoři. Vstupní investice pro zajištění výroby by sahala do stovek milionů. Nejen stroje, ale i personální zajištění výroby by se nevyplatilo. Nemluvě o tom, že by bylo nutné zafinancovat celý vývoj vlákna, a to bez jistého výsledku. Ani jiným velmi zkušeným výrobcům vláken se dodnes nepodařilo výrobu takového produktu zvládnout, a to mají k dispozici vše potřebné.

Jaké rady byste daly lidem, kteří třeba mají podobné alternativní nápady a chtěli by je uskutečnit a výsledné produkty uvést na trh?

Ujistěte se, že je o takový produkt zájem a jeho výroba má vůbec smysl. V oblasti znovupoužitelných alternativ je trh již poměrně nasycen a není lehké se prosadit nebo přijít s dostatečně inovativní myšlenkou. Pokud vyrábíte fyzický produkt, je zásadní mít dobře nastavený business model a mít neustálou kontrolu nad cash flow. V neposlední řadě musíte vědět, že jste pro projekt dostatečně zapáleni. Ať už přijde jakýkoliv zádrhel, a on přijde, právě odhodlání vám pomůže to nevzdat.

Máte ve vašem společném podnikání rozdělené role? Kdo je třeba ten kreativní, kdo přišel s tímto originálním nápadem a kdo ten co udržuje byznys v chodu? Má některá z vás v nějakých ohledech převahu? Nebo se na všem podílíte rovným dílem?

Určitě jsou dovednosti, ve kterých každá z nás vyniká. Důležité je, že se doplňují. Nápad na Frusack byl můj, ale společně jsme ho zvládly uvést v život. Z typicky startupového fungování, kdy každý dělá tak trochu všechno, jsme se posunuly a jednotlivé role rozdělily i mezi nové členy týmu. Společně se soustředíme hlavně na strategii a růst.  

A kde všude si můžeme Frusack sáček zakoupit? Je pravdou, že od 10. března je možné získat Frusack sáčky i v supermarketu Albert? A co další supermarkety? Plánujete přivést váš výrobek i tam?

Frusack je dostupný ve více jak tisícovce kamenných obchodů po celém světě, nově třeba i v Japonsku. Samozřejmě je možné ho zakoupit online přes náš vlastní nebo některých z partnerských e-shopů. Od těch specializovaných jako je Econea přes Rohlík až po Alzu, se kterou budeme spolupráci začínat.

Uvedení Frusacku v řetězci Albert pro nás bylo velkým krokem. Právě v supermarketech stále nakupuje většina populace a s tím je spojená i největší spotřeba sáčků. Albert měl tu odvahu nabídnout zákazníkům produkt, který je sice dražší, ale je vyroben eticky a ekologicky v Evropě.

Ve zmíněné datum začala věrnostní kampaň, která trvala šest týdnů, a zájem o Frusack byl obrovský. A to až tak, že kampaň byla zásobami poddimenzována. Produkty byly během prvních dní na velkém množství prodejen vyprodány. Tím se však potvrdilo, že zákazníci mají o lokální produkty zájem a nevadí jim si za ně připlatit. Ve spolupráci s Albertem budeme proto nyní pokračovat a v ČR bude jediným velkým řetězcem, kde bude Frusack dostupný.

Frusack sáček je výjimečný i tím, že ho lze použít opakovaně. S tím mě napadá otázka, jak tento eko sáček správně prát, aby se neznehodnotil? Má vůbec Frusack nějakou omezenou životnost? Víte nebo zkoušely jste jakou zátěž sáček snese, kolik třeba vyprání, aby byl stále použitelný?

Frusack je citlivý na dlouhodobé působení vysokých teplot, vlhkost nebo přítomnost mikrobů. Právě proto se začíná rozkládat až v prostředí průmyslové kompostárny. Lze ho prát v pračce na 40 °C. Většinu nečistot lze však opláchnout pouze pod tekoucí vodou. Vlákna nejsou savá a nedrží tak vlhkost. Z jejich povrchu se vše snadno opláchne. To je důležité i kvůli hygieně. Sáček velmi rychle schne a nedrží se v něm bakterie. Při správné údržbě může vydržet dlouhá léta používání. Minimální životnost je však dva roky, maximální nosnost potom 3 kg.

+ Žádné komentáře

Přidat