Květnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR uvádí, že 87 % respondentů třídí běžný odpad „vždy“ nebo „často“, více než tři čtvrtiny pak i nebezpečný odpad. Mnohdy skloňované úspěchy Čechů v třídění mají však málo společného s realitou. Podle údajů Ministerstva životního prostředí jsme v roce 2015 vyprodukovali 5,3 milionů tun komunálních odpadů. Z tohoto objemu na skládkách skončilo 47 %, což je celých 2,49 mil tun. 

Stačí tedy nahlédnout pod pokličku popelnice na komunální odpad a hned se ukáže, jestli jsou Češi skutečně třídící specialisté nebo je ještě prostor ke zlepšení. A kdo do odpadu ve skutečnosti nahlížel? Byl to Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), který považuje odpady za zdroje blízké budoucnosti.

Co nalezneme v popelnici běžného Pražana a jak vypadá taková analýza odpadu?

Po osmé hodině ranní přijíždí svozové auto Pražských služeb na konec své trasy, kde vyklápí vzorek odpadu pro analýzu, jehož váha činí cca 500 kg, jak tomu bylo i v červenci v pražských Malešicích. Následně tým INCIEN roztřídí vzorek na několik skupin, například tiskoviny, nápojové kartony, PET lahve, měkké plasty a folie, elektroodpad, zahradní zeleň, gastroodpad, textil, sklo a konečně i směsný komunální odpad, který není možný dále využít.

Co se ukázalo během takové analýzy? Pražané mají velký potenciál ke zlepšení se v třídění. Rozhodně tedy netřídí na jedničku. Tak například, zahradní zeleň tvořila téměř pětinu vzorku. Přitom by při vytřídění do hnědých kontejnerů mohla skončit v některé z pražských kompostáren a v podobě kompostu se vrátit zpět do půdy. Každá analýza odpadu ukazuje na důležitost správného zacházení s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO). Pokud není nastaven systém třídění BRO znamená to pro obec či město více náklady. BRO zbytečně končí v černých popelnicích a obec platí za jeho svoz a likvidaci, přitom by mohl být příjemně využit přímo v místě jeho vzniku například domácím kompostováním.

Plasty ve vzorku tvořily 14 %. Objemově však mají mnohem větší podíl, což vede k častějšímu svozu komunálního odpadu. Tiskoviny a sklo měly zastoupení 8,2 % a 5,9 %. Významnou část často tvoří i dětské pleny, které v posledních letech zažily nebývalý boom a ve vzorku v Malešicích tvořily překvapivých téměř sedm procent. A kolik tedy bylo odpadu, který již skutečně není možné využít? Pouhých 30 %. Zbytek mohl být řádně roztříděn a odevzdán k recyklaci. Eliminace těchto složek v nádobách směřujících do Malešického zřízení na energetické využití odpadů by mohla přinést zajímavé výhody pro rozpočet městské části, obyvatel a životního prostředí.

Na co se tedy zaměřit?

Pro lepší výsledky v separaci odpadu stačí dva kroky – zlepšení infrastruktury svozu odpadu, kdy je nutné vybavit stávající systém například o kontejnery na kovové obaly a také zintenzivnit osvětové aktivity, které odbourají mýty o třídění. Jako velmi přínosné se ukázaly i inovativní systémy nakládání s odpadem, jako je například PAYT (Pay as You Throw, tedy Zaplať kolík vyhodíš) nebo door-to-door (sběr odpadů od dveří). Pomocí takových systémů samosprávy navyšují počty sběrných nádob, získávají přesnou evidenci o množství produkovaného odpadu a v kombinaci s osvětou dochází ke zvyšování vytříděného odpadu.