David Gránský: Pro mě a mé kolegy je ekologie významné téma


David Gránský je mladý herec a zpěvák, který se rovněž věnuje moderování i dabingu. S Davidem jsme měli možnost si popovídat během naší tradiční akce Pražské služby dětem, na níž se ujal moderátorského žezla. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak si David užil svůj svatební den, co plánuje do budoucna a jaký má názor na ekologická témata.

V první řadě bychom vám chtěli pogratulovat ke svatbě. Jak jste si tento speciální den užil, Davide?

Vy jste vlastně úplně první, kdo se mě na to ptá. Svatbu jsme si užili a hezky na ni vzpomínáme. Měli jsme tam spoustu nádherných lidí a vlastně jsme si díky tomu uvědomili, jakými skvělými lidmi jsme obklopeni. Jsem rád, že svatba proběhla v tajnosti a bez médií. Byly tam emoce, byla tam zábava – zkrátka vše, co jsme potřebovali.

Hrajete, zpíváte, moderujete. Zdá se, že jste 100% vytížený. Jak si plánujete svoji pracovní činnost? Máte vůbec nějaký časový harmonogram?

Ano, harmonogram už si připravuji asi dva roky. Teď se mi o něj začala starat moje žena, takže kromě toho, že je majitelkou oční ordinace, řeší všechny moje termíny. Musím ale říct, že je velice náročné to tam všechno „nasekat” a 80 % věcí musím odmítnout, protože už je zkrátka není kdy dělat. Pro někoho by to mohl být problém, ale já jsem strašný workoholik, takže bez práce nedokážu být. Kdybych měl den volna a byl doma, tak nejspíš uklidím celý byt.

Máte tedy čas na nějaké koníčky?

Bude to znít jako klišé, ale mým koníčkem je práce. Živím se něčím, co mám rád, a strašně mě to baví. Pokud to tak jde nazvat, tak koníčkem je moje žena a rodina. Dále je to gastronomie, kdy sice nevařím, ale rád ochutnávám různá jídla a kuchyně. Nejraději mám asijskou kuchyni, kterou jsme měli možnost ochutnat přímo v Japonsku. Velkým koníčkem je pro mě tedy jídlo, ačkoliv na to nevypadám.

Splnil jste si svou prací dětský sen? Nebo jste si jako malý přál být třeba popelářem?

Každý druhý až třetí kluk chtěl být popelářem, ale já jsem chtěl být veterinářem. Teď si vlastně můžu hrát na všechny profese a konkrétně doktorem, i když tedy ne zvířecím, jsem v seriálu Modrý kód. Vše se mi tedy splnilo a co se mi nesplnilo, to si plním v průběhu. Proto také dělám tolik věcí. Zpívám, moderuju, hraju i dabuju. Jsem perfekcionista a každý obor, který dělám, dělám naplno, protože tím žiju.

Máte ve své práci nějaké vzory?

Za vzor jsem nikdy nepovažoval člověka, kterého bych chtěl kopírovat. Obdivuju ale celou řadu lidí, z české herecké scény je to například Ondřej Vetchý nebo Eliška Balzerová. V hudbě je to pak Michael Jackson, kterého jsem miloval, a teď jsem si oblíbil Bruna Marse.

Za svoji kariéru jste potkal obrovské množství kolegů z branže. Máte mezi nimi přátele?

Mám rád velkou spoustu lidí, hodně jsem se sblížil třeba s herce Petrem Štěpánkem během natáčení seriálu Ohnivé kuře, v němž mi hrál dědečka. Stejné je to s mou seriálovou maminkou, Simonou Babčákovou. Petr Štěpánek se dokonce se Zlatou Adamovskou zúčastnil oslavy mých narozenin. U Modrého kódu jsem se pak nejvíce spřátelil se Sabinou Laurinovou, kterou jsem zbožňoval už jako malý kluk, když uváděla Doremi.

V poslední době se neustále hovoří o ekologických tématech. Je to něco, co vás zajímá, nebo to jde mimo vás?

Ekologie mě zajímá hodně a dost se o ní s kolegy bavíme. Tím, že máme nějaké slovo, jsme víc vidět i slyšet, tak se samozřejmě snažíme informace posouvat mezi širší veřejnost. Myslím, že už je jen málo lidí, kteří netřídí odpad. My ho třídíme už několik let a dělali jsme to dlouhou dobu předtím, než se o tom začalo tak masivně mluvit. Teď se mi hodně líbí dřevěná brčka jako náhrada za ta plastová. Celkově to jde hodně dopředu a myslím, že myšlení a postoje lidí se začínají měnit, což je dobře. Podle mě jdeme kupředu.

+ Žádné komentáře

Přidat